Britské letectvo - RAF
Royal Air Force
Nejdůležitější jednotkou RAF byla Squadron (peruť). Squadron se skládala ze dvou Flightů (letek): Flight A a Flight B. Squadron vedl důstojník (tzv. Comissioned officer) v hodnosti Squadron Leader – S/L - (český ekvivalent: Major). Squadrona měla ve stavu 12 pilotů nebo 12 posádek (záleželo na určení jednotky – stíhací, bombardovací, průzkumná, noční stíhací, atd.), tedy v každém Flightu bylo 6 posádek nebo pilotů. Počet letounů u squadron měl dosahovat čísla 14.
Už v průběhu Bitvy o Británii se začaly z squadron sestavovat větší letecké formace, kterým se říkalo wing (křídlo). Wing sestával z různého počtu squadron (2-5), ale v následujích letech se počet ustálil zpravidla na 3 squadronách v jednom wingu (např.: Czechoslovak Exeter wing se skládal z 310th, 312th a 313th squadron). Velitelem wingu byl zkušený stíhací důstojník v hodnosti Wing Commander - W/C. Někdy se ale stávalo, že velitelé wingu byli dva – jeden měl na starosti „nebojovou“ práci a druhý s označením Wing Commander Flying vedl jednotku do bojů.
Dalším stupněm byla Group (skupina). Group sestávala se wingů stejného nebo podobného určení – tedy stíhací, průzkumné a stíhací bombardovací nebo bombardovací. Na počátku války sestávalo Fighter Command (stíhací velitelství) ze dvou Group: No. 12 Fighter Group a No. 11 Fighter Group. Group měly rozděleny letecké základny podle oblastí. Takže na počátku války pokrývala No. 12 Fighter Group sever Anglie a Skotsko a No. 11 Fighter Group měla na starosti jižní Anglii.
Jednotlivé Group byly podřízeny různým Command (velitelství). Stíhací jednotky spadaly pod Fighter Command, bombardovací pod Bomber Command, dopravní pod Ferry Command (dopravní velitelství), pobřežní pod Coastal Command (pobřežní velitelství), atd. Command byly řízeny z Air Staff (leteckého štábu) a z Air Ministry (ministerstva letectví). Veliteli Air Staff v době druhé světové války byli:
ACM – MRAF Sir Cyrill Newall –od 1. září 1937
ACM – MRAF Sir Charles Portal –od 25. října 1940
V průběhu války byly vytvořeny různé další jednotky. Pro potřeby zajištění vzdušné podpory při operaci Overlord a při tažení do Třetí říše vznikla 2nd Tactical Air Force (TAF – taktická letecká armáda).
Označování
Squadrony se označovaly arabskou pořadovou číslicíod 1. Čísla od 1 do 299 naznačovaly, že se jedná o pravidelné squadrony RAF nebo o squadrony, které vznikly z bývalých jednotek RNAS (Royal Naval Air Service). Od 300 do 399 to byly squadrony příslušníků cizích národností o z okupovaných zemí Evropy – Poláci, Čechoslováci, Belgičané, Dánové, Svobodní Francouzi, Řekové, Nizozemci, Jugoslávci, atd. Od 400 do 499 patřila čísla squadron příslušníkům Commonwealthu – Kanaďanům (RCAF - Royal Canadian Air Force), Australanům (RAAF - Royal Australian Air Force), Novozélanďanům (RNZAF), Jihoafričanů (RSAAF). Čísla 500 až 599 měly squadrony Special Reserve (speciálních záloh).Od 600 do 699 to byly squadrony dobrovolných záloh RAuxAF (Royal Auxiliary Air Force) – jednotky organizované většinou na teritoriálním principu. Squadrony 700 – 799 patřily k druholiniovým jednotkám. Čísla 800 – 899 měly squadrony FAA (Fleet Air Arm – námořní letectvo) a čísla od 900 až do 999 patřily k squadronám barážových balónů.
Každá squadrona měla dvě kódová písmena (nebo kombinaci číslice a písmena, či jenom dvě čísla), které byly namalovány na každém letounu jednotky. Dále se na letounech nacházelo ještě individuální písmeno, které označovalo stroj v rámci jedné squadrony (např.: No. 313 Czechoslovak squadron měla kódová písmena RY. Stroj Stanislava Fejfara nesl tři písmena: RY S – písmena RY určovaly, že se jedná o No. 313 squadron a S byl letoun, se kterým Stanislav Fejfar létal.). Pověstná výjimka nastávala u velitelů wingu. Ti měli právo mít na svých letounech vlastní iniciály místo klasického označení jednotek (např.: Karel Mrázek měl na svém Spitfiru Mk.V písmena KM).
druha.svetova.cz
